Není překvapivé zjištění, že každý ze slavných skladatelů měl k folklóru a „národní“ hudbě odlišný přístup a dosáhl ve svých kompozicích jiné hloubky její reflexe. Někteří jsou lidovou hudbou ovlivněni jen okrajově, jiní, jako například Janáček nebo Bartók, jsou s ní niterně srostlí.Notové zápisy jejich děl se staly zdrojem, z něhož mohou další generace hudebníků čerpat. Cimbálová muzika ČF z těchto zápisů vychází, ale také s nimi dále pracuje. Snaží se svými aranžemi známá díla nově uchopit, oživit je a bavit se přitom balancováním mezi folklorem a klasickou hudbou.

O NĚKTERÝCH SKLADBÁCH

JOHANES BRAHMS
​Uherské tance (první řada) byly zkomponovány mezi roky 1858 až 1868 na lidové motivy. Původní volbou interpretačního nástroje byl klavír pro čtyři ruce, ale po nebývalém úspěchu prvního vydání se dočkaly mnoha orchestrálních přepracování, a to už za Brahmsova života. Tento úspěch podnítil napsání další řady Uherských tanců a stal se i inspirací pro další skladatele, mimo jiné i pro Antonína Dvořáka a jeho Slovanské tance.

​
PABLO DE SARASATE
​
Stejně jako se Ferenc Liszt ve svých skladbách dotýká hranic technických možností klavírní hry, činí houslový virtuos Pablo de Sarasate totéž s technikou houslovou. Většinu jeho skladeb charakterizují typické španělské rytmy, avšak v Cikánských melodiích pro housle po nich není ani stopy. Jsou až překvapivě blízké celé Evropě a staly se (i díky vynalézavým technickým prvkům) oblíbenou součástí repertoáru houslových virtuózů.

---

FRANZ LISZT
​Uherská rapsodie č. 2 spadá do Lisztova velmi plodného „výmarského“ skladatelského období. Přestože většinu svého života strávil Liszt díky koncertním turné cestováním po Evropě, do rodných Uher (opustil je v necelých deseti letech, když odešel studovat do Vídně) zavítal až poměrně pozdě - v době, kdy byl již celým kontinentem oslavován jako geniální pianista.
Z krátkého pobytu ve své domovině si odnesl velmi silnou inspiraci, kterou vložil do Uherských rapsodií pro klavír. Napodobil v nich cikánskou improvizaci, a to jak v melodice, tak ve formě, použil maďarskou cikánskou stupnici a snažil se přiblížit zvuku a technickým postupům cimbálu. Míra technické náročnosti klavírní hry hraničí v Uherské rapsodii č. 2 až s exhibicionismem.

 REPERTOÁR KLASICKÉ HUDBY

Johannes Brahms - Uherské tance č. 5, 7, 4

Pablo de Sarasate - Cikánské melodie op.20

Franz Liszt - Uherská rapsodie č.2

Béla Bartók - Rumunské tance

Zoltán Kodály - Tance z Galanty

Vittorio Monti - Čardáš

Georges Boulanger - Avant de mourir (pro violoncello a cimbálovku)

Astor Piazzolla – Oblivion (pro anglický roh a cimbálovku)

Barokní skladby (obvykle ve vánočním programu):
Johann Sebastian Bach – Dvojkoncert pro hoboj a housle d moll

Alessandro Marcello – Koncert pro hoboj d moll

Georg Philipp Telemann – Koncert pro violu g moll

Antonio Vivaldi – 4 ukázky ze Čtvero ročních dob s průvodním slovem

Johann Sebastian Bach - Air

Ostatní aranže (pro turistické koncerty)
Antonín Dvořák – Humoreska

Johann Strauss – Pizzikato polka